Bývalý šéf BIS Jiří Růžek ve svých pamětech „ V labyrintu zpravodajských služeb“ utrpěl ztrátu paměti, akorát nevím, zda úmyslně či nikoli. Je třeba uvést na pravou míru několik informací, které vypustil autor knihy v kapitole Média a zpravodajské služby
Nikdy v životě jsem ho nežádal, aby vyjmul Zlatu Adamovskou z evidence STB, jelikož v této evidenci nikdy nebyla. Znovu opakuji, že Zlatu Adamovskou STB nikdy neevidovala jako spolupracující osobu. A to v žádné kategorii. Zlata Adamovská má od začátku devadesátých let negativní lustrační osvědčení, protože její jméno v evidenci STB nikdy nefigurovalo.
V roce 1999, dávno poté, co bylo vyjasněno, že Zlata Adamovská s STB nikdy nespolupracovala se stalo něco zcela jiného než napsal ve své knize V labyrintu zpravodajských služeb pan Růžek. V tom roce totiž jakýsi novinář napsal v Cibulkových Necenzurovaných novinách, že prý byla Zlata agentkou STB prý podle informace bývalé agentky BIS. Protože šlo o naprostý nesmysl, Zlata Adamovská ani já jsme rozhodně nehodlali tuto pomluvu nechat bez odezvy. Chtěli jsme lež otištěnou v Necenzurovaných novinách beze zbytku vyvrátit. Bývalá agentka BIS, která údajně měla tuto informaci novináři poskytnout, potvrdila, že nikdy nic takového neřekla. Aby nezůstal ani stín pochybností obrátili jsme se také na BIS se žádostí, aby potvrdila, že nemá žádný poznatek o tom, že by snad Zlata Adamovská měla s STB cokoliv společného.
Neřešili jsme to ovšem po telefonu, jak nepravdivě uvádí pan Růžek. Šéf BIS mě i Zlatu přijal v hlavním sídle služby, což lze snadno dohledat v záznamech o návštěvách v centrále BIS. U kafíčka nám pak pan šéf BIS vysvětlil, že jím vedená kontrarozvědka nemá, ani nemůže mít žádný poznatek o tom, že by Zlata Adamovská byla v jakémkoliv kontaktu s STB, už jen proto, že se problematikou STB nikdy nezabývala a nezabývá. Žádali jsem tedy, aby BIS veřejně oznámila tuto skutečnost, která by definitivně vyvrátila i poslední stín pochybností. K našemu údivu nám pan šéf BIS řekl, že tajná služba se bohužel veřejně nevyjadřuje a nebude vyjadřovat k jakýmkoliv záležitostem týkajícím se občanů ČR. Opravdu nás to udivilo. Jistě jsem pak na schůzce řekl, že považuji za skandální, že tajná služba placená z našich daní se nezabývá záležitostmi občanů ČR, dokonce ani v případě, kdy je její bývalý pracovník označen za zdroj pomluv. A že není schopna dokonce veřejně publikovat ani tak prostý fakt, jako že nemá žádný poznatek o konkrétním občanovi ČR. A jistě jsem řekl, že budu všude veřejně šířit, že BIS placená z daní bezúhonných občanů, polykající přes miliardu korun ročně selhává v ochraně bezúhonnosti těch občanů ČR, kteří ji ze svých daní financují a kteří se ničeho neetického nebo protizákonného nedopustili. Což jsem od té doby dělal, dělám a budu dělat.
A jestli mě od té doby nemá pan Růžek rád, nedává mu to žádné oprávnění lhát o naší společné schůzce, kterou dokonce zázračně proměnil v telefonát. Závěrem chci panu Růžkovi pogratulovat k tomu, že místo, aby nám pomohl v roce 1999 nehoráznou pomluvu vyvrátit, stvořil o 15 let později pomluvu ještě nehoráznější a absurdnější, proto jsem se obrátil na svého právníka, aby zformuloval žalobu pro pomluvu.
